Byla jsem vychovaná v představě, že žena není člověk. Tedy obyčejný člověk, nebo chcete-li muž. Ženu nikdy nenachytáte v pomačkaných šatech. Nemůže se jí to stát. Sedá si vždy tak, aby se jí neudělaly faldy na sukni. Chce-li se posadit v kalhotách, tak si je vždy nenápadně popotáhne a kalhoty se jí pak nevytahují v místě kolen. Když si večer natočí vlasy , tak se ráno probudí s úplně stejným účesem. Během spánku se totiž nevrtí a s hlavou lehce položenou na polštáři, s rukama elegantně na přikrývce vypadá spořádaně i v noci. Samozřejmě má během spánku patřičně oduševnělý výraz. Žádná pootevřená ústa nebo nedej bože pochrupování. To dáma samozřejmě dokáže kontrolovat. Žena prakticky nenavštěvuje toaletu. Ne, že by tam nechodila, ale dělá to tak, že ji nikdo nevidí vejít a v žádném případě z takové pro ni nepatřičné místnosti vyjít. Žena se nepotí. Nikdy totiž nevyvíjí tak rychlé a zbrklé pohyby, aby se jí něco takového stalo. Sport je jen zábava nevyrovnaných jedinců a vede k trvalé invaliditě. Člověk s takovou výchovou pak v dospělosti bojuje s mnoha úskalími a když do toho má rád pohyb – začne používat i to co moje maminka ve své toaletní skříňce zřejmě neměla – antiperspirant. Jenže se pak dočte, že to vlastně není zdravé, dávají do toho samou chemii a začne se rozhodovat mezi společenským znemožněním a bídnou smrtí. Vybrala jsem si život bez trapasu a začala hledat nějakou alternativu. Našla jsem recept na domácí výrobu této pro mě velmi užitečné kosmetiky. Uvařila, vyzkoušela a mám dobrou zprávu. Funguje!
100 g kokosového oleje (nebo bambuckého másla)
10 kapek tea tree oleje
50 g jedlé sody
50 g bramborového škrobu
Kokosový olej pomalu rozehřejte, přidejte ostatní ingredience a dobře promíchejte. Uchovávejte v horkou vodou vymyté nádobce. Antiperspirant můžete mít v koupelně – normálně při pokojové teplotě.