Cibulový quiche

20150413_215422IMG_517920140302_144202

Tak se to tak někdy schumelí.  Místo deště, padá na otevřené květy krokusů sníh. To je přeci jasné, když je předjaří. Jasné předjaří. Jasné – nebo nejasné? Pro mě nejasné. Vždy mi tohle období připadá jako konec a ne začátek. Tulipány a sněženky deroucí se ze země neutuchající silou křičí: TAK JE TO TADY , JE TO TADY – KOUKEJ! A já zatím opatrně obhlížím na zahradě keříky  a marně se snažím si vzpomenout, jestli už loni touhle dobou měly pupeny a nebo ne. Samozřejmě mi připadá, že určitě ano. A to dřevo na jejich větvích vypadá taky takové suché. Prostě nějak nedokážu sdílet  ten tulipání optimismus. A z těch křehkých krokusů, vykukujících ze sněhu , je mi akorát zima. Read more